|
|
Rozhodné právo při absenci volby práva ve vybraných smluvních závazkových vztazích v České republice a Spojených státech amerických (mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu)
Chvosta, Ondřej ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
diplomové práce v českém jazyce: Text se zabývá hlavními odlišnostmi mezinárodního práva soukromého Spojených států amerických a České republiky v oblasti smluvních závazkových vztahů při absenci volby práva. V úvodu je nastíněna metodika práce, spočívající zejména ve zkoumání obecných přístupů k dané problematice, spíše než v mechanickém zkoumání jednotlivých smluvních typů, neboť není možné činit rovnítko mezi určitým kontraktem podle českého a amerického práva. Úvod rovněž stanoví, že bude užitečné si všímat dvou stěžejních právních principů, a to právní jistoty (typické pro země kontinentální Evropy) a equity-spravedlnosti (charakteristické pro země Common Law). Kapitola první pojednává o relevantních pramenech práva a hierarchickém uspořádání mezi nimi. V souvislosti s Českou republikou je věnována zvláštní pozornost ZMPS, Římské úmluvě a Nařízení Řím I, ale také evropské judikatuře. Podkapitola o pramenech práva USA je určena zejména federální Ústavě, právním předpisům na úrovni jednotlivých států a dvěma soukromým kodifikacím Restatement of Conflict of Laws. Nechybí ani stručné pojednání o Vídeňské úmluvě (1980). Druhá kapitola se již zabývá konkrétními kolizními normami upravujícími předmět této práce. Výklad je zaměřen zejména na ustanovení § 10 ZMPS a v něm obsažený termín "rozumné...
|
|
|
Rozhodné právo při absenci volby práva ve vybraných smluvních závazkových vztazích v České republice a Spojených státech amerických (mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu)
Chvosta, Ondřej ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
diplomové práce v českém jazyce: Text se zabývá hlavními odlišnostmi mezinárodního práva soukromého Spojených států amerických a České republiky v oblasti smluvních závazkových vztahů při absenci volby práva. V úvodu je nastíněna metodika práce, spočívající zejména ve zkoumání obecných přístupů k dané problematice, spíše než v mechanickém zkoumání jednotlivých smluvních typů, neboť není možné činit rovnítko mezi určitým kontraktem podle českého a amerického práva. Úvod rovněž stanoví, že bude užitečné si všímat dvou stěžejních právních principů, a to právní jistoty (typické pro země kontinentální Evropy) a equity-spravedlnosti (charakteristické pro země Common Law). Kapitola první pojednává o relevantních pramenech práva a hierarchickém uspořádání mezi nimi. V souvislosti s Českou republikou je věnována zvláštní pozornost ZMPS, Římské úmluvě a Nařízení Řím I, ale také evropské judikatuře. Podkapitola o pramenech práva USA je určena zejména federální Ústavě, právním předpisům na úrovni jednotlivých států a dvěma soukromým kodifikacím Restatement of Conflict of Laws. Nechybí ani stručné pojednání o Vídeňské úmluvě (1980). Druhá kapitola se již zabývá konkrétními kolizními normami upravujícími předmět této práce. Výklad je zaměřen zejména na ustanovení § 10 ZMPS a v něm obsažený termín "rozumné...
|
|
|
Určování rozhodného práva při absenci volby ve vybraných závazkových vztazích v České republice a USA
Chvosta, Ondřej ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
rigorózní práce v českém jazyce: Práce srovnává určování rozhodného práva v závazkových vztazích v České republice a ve Spojených státech amerických. Toto srovnání je činěno na pozadí dvou právních principů: právní jistoty (typické pro Českou republiku) a Equity (typické pro Spojené státy). První kapitola pojednává o odlišném pojetí mezinárodního práva soukromého v obou srovnávaných zemích a o rozdílu a vztahu mezi právní jistotou a Equity. Kapitola první se rovněž podrobně zabývá aplikovatelnými prameny práva v ČR a ve Spojených státech. Kapitola druhá srovnává odlišné přístupy k určování rozhodného práva ve smluvních závazkových vztazích. Podrobně jsou analyzovány kolizní normy obsažené v ZMPS, NZMPS, Římské úmluvě a nařízení Řím I. Rovněž jsou představeny americké přístupy k určení rozhodného práva: princip teritoriality Prvního Restatementu, Currieho Interest Analysis, přístup Druhého Restatementu, Better Law Approach a Significant Contacts Approach. Kapitola třetí s použitím metodiky kapitoly druhé se soustřeďuje na mimosmluvní závazkové vztahy. V evropském kontextu je tak kladen důraz na nařízení Řím II, v americkém kontextu především na erozi principu teritoriality a odlišnosti v aplikaci Interest Analysis a Druhého Restatementu oproti jejich aplikaci na smluvní závazkové vztahy. Závěr práce...
|
host ::
RSS.